Neobvyklé chování koček

Děkuji

Tak to je fajn.Až bude kočička vykastrovaná, nebude se dožadovat jít ven.Bude doma spokojená.Teď se v ní probouzí rozmnožovací pudy.Ale určitě to zvládnete

Ne, ne. Ven nechodí vůbec. Dneska ráno už šla čůrat do svého WC, tak možná to bylo vážně značkování. Dneska ji jdu koupit už kvalitní stelivo, musím si vybrat mezi stelivem Zverlit nebo Brit Ultra Fresh.

Pokud ji pustíte ven, zaručeně příjde "v tom."

Plně vás chápu, je to nepříjemné, ale kočka jedná podle svých pudů. Zřejmě se jedná o značkování prostoru pro přípravu teritoria pro koťata. Naše kočička je vykastrovaná, čistotná, teritorium ji nikdo nenabourává a přesto si ho značkuje. Více či méně viditelně. Nedávno jsem taky našla loužičku u sedačky. Tak jsem ji vyčinila a loužičku utřela. Je to prostě zvířátko. Určitě bych ji nepouštěla ven. Stelivo je lepší pořídit kvalitním které dobře hrudkuje a nesmrdí ani vám.I to ji mohlo trošku rozhodit. Určitě se spraví

Dobrý den, musíte mi pomoct.
Mám doma už skoro 10 měs. nevykastrovanou kočku, kastrovat ji jdeme až příští měsíc. Dneska udělala louži u dveří. U okna stále stojí a mňouká. Na záchod včera chodila úplně normálně a kadila taky normálně, jen dneska udělala tohle. Možná jsem udělala chybu já, protože jsem koupila malý pytel steliva a ten nestačí na 1 větší krytý záchod, a k tomu to stelivo smrdí a hrudky se rozpadávají. Nebo značkuje? Co když to dělá naschvál, třeba, že ji ven nechci pustit. Prosím poraďte! Doma jsou ještě jiní členové rodiny, a Ti by nebyli zrovna moc nadšení, byli by schopní kočku pustit ven a tu by samozřejmě přejelo auto, protože je vychovaná jenom doma. Prosím pomozte mi. Zítra zkusím koupit ještě jedno stelivo, a chci aby nedělala louže po domě. Louži jsem dezinfikovala octem a kočku jsem na to stejné místo nechala čuchnout, samozřejmě ji to šíleně smrdělo. Prosím pomozte mi vyřešit můj problém! Děkuji...

Opravdu může vnímat něco, co my lidi nevidíme. Honzík s Ferdou nikdy nebyli venku,nikdo na ně nezvýšil hlas,jsou v tak bezpečném prostoru, že jsou důvěřiví i k cizím lidem, kteří k nám přijdou. Ale mazlí se jen když oni chtějí, i když je to často. Každá kočička i kocourek mají svoji zvláštní povahu, nálady, stavy. Je zajímavé je pozorovat i když nám mohou připadat nepochopitelné a z našeho lidského pohledu trochu paranoidní. Ale co víme, co vidí oni

A ještě k JIRKSovi- to, že se kocourek jde mazlit jen když on sám chce, to určitě neberte jako že se "nechová jako správná kočka".Většina koček se mazlí jen když sama chce! To mám osobně vyzkoušeno. Kočičku JE TŘEBA RESPEKTOVAT jako jedinečnou osobnost, která nejde vycvičit jako pejsek a je sama sebou. A jinak já mám kočičku taky hodně ustrašenou "bez zjevné příčiny", pomohl jí přírodní přípravek Alavis, poradil mi ho veterinář.

No Verčo, já bych tohle asi nebrala jako odpověď pro zasmání, myslím, že na tom vážně něco může být.... Jak říkáš- "mezi nebem a zemí" určitě něco existuje. A kočičky jsou na to hodně citlivé...

Neberte to jako seriózní odpověď, ale náš kocour tohle také jednou za čas párkrát udělá, naježil se, prskal..a vystrašeně koukal na schody do patra.....nebylo nikde nikdy nic, čeho by se měl bát, nebo by něco slyšel, vše stejné a známé. Nakonec to vyřešila mamina konstatováním, že vidí duchy. Nebudu to nijak komentovat, ale je známo, že kočky jsou na paranormálno citlivější. A já na nějaké to mezi nebem a zemí také věřím.
Ale jak říkám, tohle rozhodně není odpověď, spíš to dávám k dobru pro zasmání

Máme doma rok starého kastrovaného kocourka. Žijeme s ním v bytě, je tu s námi od narození (hned co ho jeho máma odstavila). Jak přibíral na věku, začal projevovat drobnou agresivitu. To jsme tak nějak přešli, občas jsme ho lehce prstem šťouchli přes nos, nebo když kousl do krve, přehnaně jsme zakřičeli a dostal malou přes zadek. Začal být i velmi dominantní, chodí se mazlit prakticky jen když on chce, jakmile ho chceme vzít do náruče a mazlit se s ním, tak okamžit odstrkuje a kouše (to přetrvalo i po kastraci). Drobná agresivita také zůstala, na spodní straně se nenechá hladit, jen výjimečně (očekávali jsme po kastraci spíše zhoršení, ale je to stejné).

Nejzávažnější problém ale je v jeho náhlých výkyvech v chování. Přestěhovali jsme se do nového bytu, a to snesl dobře, zvykl si okamžitě, má mnohem více prostoru k běhání a dovádění, který patřičně využívá. Bohužel jakmile vyjdeme na chodbu nebo do koupelny, začne opravdu silně syčet a vrčet. Napadlo nás všechno možné, zkusili jsme různé přístupy, ale bez výrazné změny. Až se nám dnes v noci 2x počůral strachy jen proto, že někdo šel předsíní, přitom si kocoura prakticky ani nevšímal. Naopak, dříve jsme mu za vrčení vynadali, teď ho hned jdeme uklidnit a pohladit. Jakmile se ho dotkem, začne vrnět. Vstanu, udělám krok od něj, a vrčí. Zdravotní problémy by neměl mít žádné, nijak nepolehává, hraje si, skáče, vše sám od sebe. Na agresivitu jsme mu koupili Bachovy kapky. Dáváme mu je dva týdny, netuším, kdy by měli začít působit, ale doufám, že tohle není nějaký vedlejší účinek. V noci bývá klidnější, už nás nebudí (spí obvykle s námi, jen když dělá nepořádek, zavřeme mu do ložnice a do obýváku) Obecně se kocour trochu zklidnil, o to víc znejistil a má strach prakticky bez důvodu. Už se ho nesnažíme nijak vychovávat nebo usměrňovat, naučili jsme ho co jsme chtěli, naopak povolujeme a více si s ním hrajeme, dáváme mu více prostoru...

Nevíme si zkrátka rady. To, že zůstal dominantnější a mazlí se jen když chce je jeho charakter a máme ho tak rádi, ale horší to je s jeho náhlým vrčením a syčením, bez zjevné příčiny. Budu vděčný za jakékoli rady nebo nápady, co by s ním mohlo být a jak to vyřešit.

Děkuji

Jojo na pootevrene dvere skace a skrabe. Prave ze nikde jinde neni kam zavrit, protoze by skrabala zdi. U nas jsou noci teda casto akcni a kdyz se clovek potrebuje vyspat tak nemuze. Pamlskem nepohrdne ale ani neprestane a spat s ni v obyvaku teda porad nehodlam... No divna kocici povaha :-/

Já jsem na tom stejně. Wicca klidně spí, ale jak zhasnu a jdu si lehnout já, tak začne zlobit. Aportuje myšku, loví nohy pod dekou, olizuje mě. Když vstanu, tak si slečna zase ustele.

skáče na kliku u pootevřených dveří??? Většinou škrábou a skáčou, chtějí li se někam dostat.
Jediné řešení je když to bude dělat zavřít ji do jiné místnosti, kde si může škrábat jak chce a nebude vás rušit. Také to občas s některými jedinci dělám....

Dobry den, rada bych se zeptala zkusenejsich odborniku..Nase Lumpa dela v noci vse proto aby jsme nespali a to jen co se zhasne. Zacne skrabat na pootevrene dvere ktere vedou z obyvaku do loznice a take skace na kliku a nebo taky na okno v loznici skrabe a nenecha toho dokud nevstane nekdo z nas. Ani pamlsek ji neutesi, proste po chvili je to znovu. A nebo kdyz usne tak v noci z niceho nic zase zacne. A kdyz jdu s ni do obyvaku a lehnu si na gauc tak zaujme svoje mistecko na skrabadle a spinka.. Ale musim podotknout ze co dva nebo tri dny spinka celou noc u me v posteli v klubicku a probudi se az v 4:30 rano. Odpuzovaci sprej na dverich na ni ani neplati a nejak si na nej zvykla..Noci jsou desive a uz se bojime i zhasnout... :-/ Nemate nekdo nejaky napad nebo snad zkusenost jak vyresit tohle nocni řádění?

Děkuji mockrát za vaše povzbudivá slova, už se taky těším až se briťák s kočičkou skamarádí, kočička je totiž moc přítulná a roztomilá, pořád za mnou chodí jako pejsek. Možná jsem jen v době největších nervů potřebovala si o tom problému s někým popovídat a vyslechnou si názory jiných. Takže ještě jednou díky za cenné postřehy a rady, zatnu zuby a ten měsíc ještě vydržím, teda doufám...

tady těžko radit, kočky jsou noční tvorové a naši také často v brzkých ranních hodinách mají tendenci zpívat a ječet. Kdyby chtěla ven, bude to dávat najevo i přes den, bude mňoukat a škrábat na dvéře...

Měla jsem ten samý problém. K našemu cca ročnímu briťákovi a míšenci mainky s bengálkou jsem si přivezla domů necelý rok starou mainku. Probíhalo to naprosto stejně jak popisujete, nejdřív se bála kočka, pak pro změnu kluci. Chovatelka mi poradila nechat ji hned po příjezdu tak den dva mimo. A pak postupně seznamovat. Nešlo to, už jsem byla opravdu na nervy. A řešení, nejjednodušší bylo nechat tomu volný průběh, ať si to vyjasní sami. Jen když se rvali, tak jsem zasáhla. Po 2,5 - 3 měsících - nejlepší kamarádi, spali spolu, hráli si, kočka umývala kluky, kluci ji...spraví se to uvidíte, chce to vydržet.
A tip na seznamování. Našim pomohlo zapojovat je společně do hry, pak zapomněli kdo je nepřítel.

Přesně ten pocit jsem měla včera večer, když jsem kočky rovnala od sebe. Že paní domu jsem já a do rvačky tedy mohu vstoupit a sjednat pořádek. Díky za vaší radu
Můžete ještě poradit ohledně nočního mňoukání kočky ? Kocourci jsou zvyklí od narození být doma a nemají žádný problém, ale kočku jsem přijala do domu, když čekala koťata a dokud byli malí, měla jsem strach ji pouštět ven,aby se neztratila. Pravidelně ve 3 hodiny v noci začne poknikávat. Když na ni zavolám, tak příjde a zůstane u mně. Asi chce ven, že ?

Jaké je chování přes víkend kdy jste doma a jsou spolu? Jak už je zde popsáno, je to boj o teritorium a vůdčí pozici. Existují dva názory:
1. - nechat je ať si to vyřídí mezi sebou (tady nejsem příznivec, neboť šikanovaní jedinci mohou trpět i zdravotními problémy)
2. - zasáhnout páč byt je moje teritorium a já jsem pán smečky, takže když jeden
jedinec zaútočí na jiného jedince z pozice agrese dostane od vůdce (mě) na budku.

Nejsem příznivcem rozdělovat byt na několik teritorií, aby měl každý vlastní - vede to pak
k tomu že jeden se snaží ukrást území druhého, ale v některých případech není zbytí....

Ahoj, zřejmě probíhá normální seznamovací akce a vyjasnění pozice v malé smečce. Mám doma taky kočku "z ulice", která u mně porodila čtyři koťata. Dvě jsem dala kamarádkám a dva kocourci zůstali s námi doma. Dneska jsou už všichni, včetně kočky vykastrování, ale to co popisujete probíhá u nás aspoň obden a to nevím, co dělají, když jsem v práci . Jindy je zase vidět, jak se milují a v noci spí všichni se mnou v posteli, takže slyším jejich spokojené předení Kocourci mají už skoro 7 měsíců, ale v noci je kočka ještě občas kojí. Přes den běhají, honí se, hrají na schovávanou, občas se perou tak, až chlupy lítají a významně nad sebou přešlapují.Jsou prostě ve svojem malém kočičím ráji a mohou si dovolit luxus her bez skutečných nepřátel

Dobrý den,chtěla bych se poradit se zkušenějšími majiteli koček ohledně seznámení dvou dospělých koček.Cca před sedmi týdny jsem si domů přinesla asi dvouletou kočičku žijící dosud venku na ulici,začala jsem ji v zimě v práci krmit,byla velmi přítulná,tak jsem ji nechala vykastrovat a ošetřit veterinářem,tak abych si ji mohla vzít domů ke svému 2,5 letému briťákovi.Asi týden po kastraci jsem si ji tedy přivezla domů,nejprve syčel a prskal kocour a kočička byla v klidu,už to vypadalo,že seznámení proběhne v klidu.Ale po týdnu u mě doma začala kočička kocoura napadat,honit a útočit na něho při každé příležitosti.Jelikož mám kocoura jen dva roky,nemám se seznamováním vůbec žádné zkušenosti.Měla jsem o briťáka strach,že mu kočička nějak ublíží,je přece jen z ulice více otrkaná a divočejší a kocourek je můj domácí mazlíček zvyklý jen na mě. Do dneška je nechávám po dobu,co jsem v práci (cca 8,5 hod.) odděleně,aby si v mé nepřítomnosti nic neudělali.Dnes je u mě kočička 7 týdnů a pořád to není ideální nebo alespoň mě to tak připadá.Honí se navzájem po bytě,pak se postaví proti sobě a majznou si tlapkou ona jemu nebo on jí,nebo ona se postaví proti němu, dokud on neustoupí nebo nezdrhne.Kadí nebo čurají si navzájem do svých záchodků apod.Jinak se ale furt vyhledávají,kocourek za ní furt dolízá,sedávají spolu na okně nebo na vaně,ale s odtupem cca 1 metru.A já fakt nevím jestli to někdy bude dobré,pořád jsem ve střehu,aby se něco nestalo.A co si vlastně mohou udělat,poperou se do krve,vyškrábnou si oko nebo něco podobného?Z toho mám asi obavy.Nebo se fakt srovnají sami.Trvá to opravdu až 3 měsíce než si opravdu zvyknou,asi jsem já amatér měla volit spíš koťátko než dva dospěláky.Mám pocit,že to nezvládám,když se to nelepší.Děkuji všem za rady.

Děkuji. Kéž by tak vzácným jevem byl právě náš Ligurek.

Ano, občas se to stává, ale je to velmi vzácný jev

Náš prostřední kočičí rošťák má rok a téměř dva měsíce (Ligurek). Přesto se stále chová jako kotě (hraje si celé hodiny, chce se chovat, mazlit, tulí se a dovádí). Jde mi o to, že stále nejeví žádné známky značkování, měl být kastrován již někdy v listopadu, ale zatím není důvod, cítit také vůbec není. Tak nějak tajně doufám, že třeba ani značkovat nezačne a kastrace nebude potřeba (je chován jen doma, ven nechodí a žije se dvěma dalšími kocourky, nechtěné potomstvo tedy nepadá v úvahu), setkali jste se s tím někdy?

Kočička to skutečně neřeší Kočka skvěle dokáže vnímat naše emoce, pozitivní i negativní a je v tomto náš veliký pomocník. Když měla kočka 4 koťata a všichni mi v noci šramotili pod postelí a v práci jsem měla velký stres, působilo to na mně jako balzám . V současné době mi moje tři kočky každodeně pomáhají zvládat náročnou životní situaci jenom jsem vás chtěla trošku navést, jestli tam nemáme nějakou skrytou bolístku, kterou je potřeba vytáhnout ven. V každém případě vám přeji, ať se z toho brzy dostanete vy i kocourek

Ono možná záleží na tom, jak která kočička. Náš Bobeš třeba, kdykoli je komukoli z nás zle, okamžitě přijde, zalehne, přede a otlapkává, snaží se rozveselit. Nejmladší Matýsek je k tomu úplně lhostejný a řádí si po svém. A Ligurek přijde, zjistí stav, pokud vidí, že se něco děje, natahá si hračky do pelíšku a hraje si sám, pokud vidí, že je vše v pořádku, chce, abychom si s ním hráli my.

Souhlas, můj kocourek, který musel zůstat u mámy když jsem se stěhovala, byl také "antidepresivní" kdykoli sem měla špatnou náladu, nebo mi bylo do pláče, on to poznal a šel mi náladu vylepšit, tím, že si mi lehl do klína, zapnul motůrek a předl na plný výkon a nehodlal odejít.

Já teda nevím, ale podle mého tohle kočičky neřeší. Teda aspoň né ta moje, je mi oporou za každé situace a v jakémkoliv mém psychickém rozpoložení my ona zvedne náladu.

Zdravím, naši kocourci mají neustále "okousané" vousky. Na jedné straně mají plně dlouhé vousky a na druhé mají jakoby ukouslý. Nevím, jestli si to nějak navzájem okoušou nebo někde v boji nevím prostě. Myslíte, že je to normální? Nevypadají, že by jim to nějak vadilo.

Podle mého názoru kocourek kopíruje vaše skryté emoce. Zřejmě problém s rozchodem přítele máte ještě vy a přenáší se to na něho. Doporučuji vyřešit osobní problém i když je asi hodně skrytý. Pokud si to vyřešíte sama, kocourek bude taky v pohodě

Jenom aby to kočku nevypudilo z bytu My používali mnohem dražší Feliway, ale také nic moc

Podle mě také psychika - velká změna - bez páníčka na kterého si zvykl, nový byt...říká Vám, že se mu něco nelíbí. Zkusila bych také nějaký odpuzovač, nebo něco čím se zabaví, aby si rychleji zvykl..nová hračka nebo tak. A na postel bych mě napadla krycí plachta třeba jako je na malování, zní to asi jako blbost, ale aspoň byste denně neprala

majitelka píše že kastrovaný je

Pokud není vykastrovaný a není chovný, doporučuji vykastrovat

Co takhle zkusit odpuzovaci sprej?? Treba tento: www.zoo-hobby.cz/…/
Mohu doporucit..

Dobrý den, ráda bych se poradila ohledně chování mého kocoura, je mu 10 měsíců a začal být poslední dobou víc dominantní a čůrá do postele. Když se mu dříve podařilo počůrat do peřin, bylo to tak max. 1-2x když byl kotě, hned jak jsme si ho přinesli, pak se jako zázrakem naučil během chvilky na záchod a nikdy s tím už problém nebyl. Pak nastoupila klasicky puberta a miláček začal značkovat, po kastraci ale vše odeznělo a z oprsklého značkujícího puberťáka byl zase čistotný mazel. Jenomže před cca 3 měsíci jsme se s přítelem rozešli, já se s kocourem odstěhovala a je to tak měsíc, co začal čůrat do postele. Nikam jinam nečůrá, jen pořád na to samé místo. Mám menší byt, mezonet, kde se nedá ložnice zcela uzavřít, takže dnes už skoro denně peru peřiny a čistím matraci. Poslední dobou se mi zdá taky mnohem dominantnější, jen tak něco si nenechá líbit a návštěvy, ať už dámské, nebo pánské, okázale ignoruje. Dříve se hned ke každému vrhal a dneska se odtahuje. Mazlí se pořád jen se mnou, věčně je mi v patách a je o hodně mazlivější, než předtím. Za to od ostatních drží odstup a to čůrání je dost velký problém. Přemýšlela jsem, jestli se mu nestýská po mém bývalém, ale když přijde na návštěvu, kocour se s ním nebaví a ignoruje ho. Věnuju se mu teď více, než předtím, protože jsem se bála, aby netrpěl, že teď bydlí jen se mnou a vypadá spokojený. Veterináři jsem o čůrání říkala a ten tvrdí, že to bude psychika, ale nedokázal mi říct, jak ho to odnaučit. Nevím, co bych pro to mohla udělat, aby s tím přestal. Děkuji za názory.

Zdravím, naši kocourci mají neustále "okousané" vousky. Nezažila jsem, že by měli na obou stranách plně dlouhé vousky. Myslím si, že si to nějak navzájem okoušou nebo někde v boji nevím prostě. Myslíte, že je to normální? Nevypadají, že by jim to nějak vadilo.

Zavřít na nocdo jiné mísnosti

Dobrý den,
zkusila jsem radu s krmením,ale nepomohlo to,dokonce mi připadá,že je to ještě horší.Už vážně nevím co s ním,chodím s kruhama pod očima,protože se v noci nevyspím a fungovat přes den musím.Podle mě mu nic nechybí,dokonce má i psí kamošku,ale jestli to tak půjde dál,tak mě odvezou.

tak s tím jsem se ještě nesetkal.....

Dobrý den,

máme doma pětiměsíčního Britského Whiskas kocourka. Je to náš miláček a troufám si tvrdit, že vůči mně a mému příteli vykazuje běžné známky chování. Kouše, škrábe, hraje si s námi, je bláznivý a ztřeštěný, ale i mazlivý, přítulný, vrnící si blahem. V noci s námi chrupe. Asi nic nenormálního...
Problém nastává, jakmile přijde na návštěvu někdo cizí. Neschovává se, ani neutíká zběsile pryč. Jde naopak dotyčnému k nohám, ten někdo se k němu skloní, kocour si lehne na záda a návštěva ho samozřejmě chce pohladit. V tom však kocour začne vydávat zvuky (podotýkám, že se ho ten někdo ještě nestačí ani dotknout), jako by ho na nože brali. Tahle obvykle kňourá, když ho např. něco zabolí.

Máte s tím někdo obdobnou zkušenost? Je tohle chování normální, dá se tomu nějak předejít?

Děkuji za odpověď.

Přeji hezký den.

Náš kocour to dělával taky ale kastrací to přestalo....ale občas když je někde položené prádlo tak si ho označkuej....myslím že problém bude v tom že postel je nová a chce si ji označkovat a tím že jí to pokaždé vyčistíte tak že už to nejde cítit udělá to znova...ale jak se toho zbavit netuším ...leda to nečistit

Zdravím všechny. Vím, že následující problém byl jistě na fóru již několikrát probírán, ale nemám bohužel čas pročítat jednotlivá vlákna, tak Vás prosím o radu. Chováme doma kočičku (holka a kastrovaná), které je 8 let. Před měsícem jsem koupili novou postel a matrace. Nevím proč, ale kočička již několikrát novou matraci počůrala. O kočku se staráme s největší péčí, záchod ji vybíráme dvakrát denně a přesto jde a vymočí se na novou matraci. Ještě bych pochopil, že to udělá když třeba nejsme dlouho doma, ale ona využije i sebemenší nepozornosti např. když vstanu a jdu do koupelny, tak jde a vymočí se do postele. Když byla kotě, tak to dělávala, ale pak dlouho ne a až teď s příchodem nové postele. Ložnici jsme začali zavírat, ale přesto se to nedá uhlídat. Jestli někdo ví, co s tím, tak uvítám každou radu. Jsem z toho už docela na prášky. Děkuji

Děkuji, on chlupy vyzvrátí tak jednou měsíčně, myslela jsem si, že právě pravidelným podáváním Malt Soft pasty se tomu dá předejít. Srst dlouhou nemá, ale má ji, oproti ostatním dvěma kocourkům, o mnoho hustší. Už jsem klidnější.

hobby.idnes.cz/…
Odkaz na zvracení chlupů.

Nejsem velký odborník, ale vyzvracení slízaných chlupů je myslím u dlouhosrstých koček běžné

Dobrý den,

prosím o radu. Ligurek, jeden z našich třech kocourků který má 11. měsíců, je opravdu výjimečně chundelatý. Kocourci dostávají denně Malt Soft pastu, mají pamlsky Smilla, které by také měly napomáhat trávení chlupů a přesto někdy Ligurek vyzvrací chomáček chlupů. Trávu mají k dispozici také, ale ani jeden z našich třech kocourků si ji nevšímá. Ven nechodí, vyčesáváme každý den. Dělá mi to starosti, nemáte někdo radu? Děkuji.

Pokud těm toulavým kočičkám umožňujete, v rámci možností, teplé místo k odpočinku, hygienu, stravu a veterinární ošetření, přičemž mohou odejít a vracet se, jsou tam rády a nikoli drženy, pak je to určitě ušlechtilé. Myslím, že se tu nikdo do Vás nenavážel, ale lidé jsou různí, Vaše slova vysvětlila pojem - mám je ve sklepě tak, jak jsem doufala.
Jak spřátelit kočky je těžké. My máme tři, ven nechodí, jsou v bytě a snad proto, že nemusí bojovat o své teritorium, mají se rády, navíc jsme je jaksi zařazovali do smečky postupně a v kotěcím věku. Pokud se kočičky rozhádaly, asi chce čas, aby k sobě našly cestu, pokud vůbec. Možná nějaká společná aktivita, společná hra, do které se mohou zapojit stejnou měrou obě strany sváru, ale přiznám se, že radu nemám. Držím palce.

Chápu, že to s kočkami myslíte dobře, ale zajímalo by mě, co tomu říkají sousedé v domě? Podle mě se muselo mezi kočkama něco stát o čem nevíte a co vyvolalo nevraživost, pokud je ovšem nemáte po dohledem, asi nic nevyřešíte.