Přihlaste se a využijte web naplno KOCICI.NET »

Prezentace - Julinka

 

Prezentace » Dvounožec » Julinka » Hlavní stránka prezentaceNápověda 

Hlavní fotka
Úmrtí
8.11
Julinka Samice
*
*
*
*

Kamarádi, žijte krásně a naplno! Mně se to podařilo!
Majitel: Dvounožec   Plemeno: Domácí krátkosrstá bez PP
Zapsáno: 21. 2. 2011   Poslední aktualizace: 12. 5. 2016 Nová videa 
Počet návštěv: 2999   Hodnocení zakázáno
Kategorie: Domácí kočky   Oblíbenost: 20 uživatelů *
Datum narození: 17. 4. 2003   Hmotnost: 4 kg
Fotek a videí: 186+34   Komentářů: 457


O mně: Jsem neobyčejně obyčejná domácí kočka, která se několikrát v týdnu mění v lesní šelmu, lítého lovce hlodavců, postrach všech opeřenců a veverek.

Původ: Jsem první horská lesní kočka ;-)

Krmení: Granule Royal Canin LIGHT/FIT/HAIR&SKIN Masové mističky Animonda Vom Feinsten

Oblíbená hračka: Dokud byly tak oranžové myši, teď modřínové šišky, peří (já nic;-))

Jak mi doma říkali: Julčo, Julie, Juli co oči kulí, Julča Pulča

Datum úmrtí: 10. 3. 2012

NahoruSložky fotek
Fotky z reprezentativní složky: Ostatní

21.02.11 14:58
 
Nejnovější fotky v dalších složkách
Dvounožec nám postavil kočkuláka
Dvounožec nám postavil kočkuláka
Venku
18.02.12 10:21
Mé zimní království
Mé zimní království
Venku
18.02.12 10:21
První
První
Venku
18.02.12 10:21
Jak projít a nic neshodit?
Jak projít a nic neshodit?
Venku
18.02.12 10:21
Něco se tam schovalo!
Něco se tam schovalo!
Venku
18.02.12 10:21
Slyšela jsem někoho nahoře
Slyšela jsem někoho nahoře
Venku
03.02.12 13:56
Videa - přístupná pouze přihlášeným uživatelům Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
NahoruVýrobky

Vše

 

NahoruDeníček
24
3.2012
Mňau kamarádi, moc děkuji za poslední pozdravy. Dvounožec mi je dává do mého pelíšku a já si je chodím v noci, kdy už všichni spí, číst. Jsem teď tak lehoučká, že se přímo vznáším a nikdo mne tak neslyší, když se kolem proplížím. Mile mne překvapilo, že mám v pelíšku vlastní obrázek. Vypadám na něm jako tehdy. Spolu s Dvounožcem jsme do něj vdechli krapet mého já a Mikísek, jak jej uviděl, doslova zíral. Honem se běžel podívat. Musela jsem jej však zklamat. I dech mám teď tak jemný, že jsem na něj ani nemohla zasyčet, jako vždy, když porušoval mé soukromí.
Dvounožec mi také umontoval video z obrázků a dokonce jsou tam i hýbací, kde mi bylo něco kolem třech měsíců.
Julinka
13
2.2012
Přestože jsem byla v sobotu ven, tentokráte nenatlapkuji žádné hlášení a nechám dvounožce, ať mně sem dá jednu říkačku, co ho jen tak napadla. Je to prý o mně:

Hory, skály, celý les
prozkoumám jej ještě dnes!
Ať je horko, ať je zima
v lese je to pořád prima.
Srnky, ptáci, ušáci
pořád mám co na práci.
A snažím se velice,
chytám hlavně myšice.
Číhám, šplhám, přeskakuji
léčky na ně nastražuji.
A když nějakou spatřím
už vím jak ji lapím.
Myška prchá, uskakuje
TAM ji vidím, teď zas TU JE!
Mizí v norách, mizí v trávě
avšak kdepak, vyzrát NA MNĚ!
Já jsem šelma trpělivá,
v tom se ten můj úspěch skrývá.
Pod smrčkem si počíhám,
už je moje, UŽ JI MÁM!
Navrhuji dohodu,
že ponechám ji svobodu.
Unikneš-li, vyhraješ,
lapím-li tě, prohraješ.
A tak jsem ji pustila,
abych ji zas lovila.
Zmizela mi v kapradí,
už nechytím ji, nevadí.
Zítra opět vyrazím,
něco nové objevím.
Dobrodružství o nichž se Vám ani nesní
já jsem Julča, horská, lesní.

ahoj ahoj
7
2.2012
Dnes to byl podivný den. Když jsem chtěla ven já, nemohl dvounožec a když chtěl on, zase se nechtělo mně. Ale nakonec jsme přece jen vyrazili, rozhodnuti, že uděláme jen krátký okruh na vyvětrání. Zima je totiž pořád, navíc trochu nasněžilo a hlavně docela foukalo. Procházka to nebyla nijak dlouhá, přesto jsme docela vymrzli. Vyzkoušela jsem si balancování na omrzlém, posněženém kmeni nad potokem a také zkontrolovala myší nory, objevené posledně. Neplánovaným odskokem do Bažantího lesíka jsem pozlobila dvounožce, protože jsem se na průzkum vydala bez postrojku a v okamžiku, kdy jsme měli jít domů. Dlouhé zdržení to však naštěstí nebylo a domů jsme dorazili v pořádku.
Julinka
5
2.2012
Právě jsem se vrátila z další zimní výpravy. Mráz venku moc nepolevuje a hned na začátku jsme se o tom s dvounohými přesvědčili. Na cestu kudy chodíme, vytéká voda a vzniklo tak hotové kluziště. Jenže je to se svahu dolů a i já na čtyřech bych měla problém. Vzali jsme to přes potok a já mohla ven z kočkotašky, abych také viděla. Zprvu se mi nechtělo a jen jsem nakoukla, ale vidouc, že dvounožec chodí po potoce jako na suchu, osmělila jsem se. Suchá voda teda pořádně studila, přesto jsem raději pochodovala po ní. Zem je totiž vymrzlá stejně a ještě k tomu drsná. Pode mnou něco bublalo a opatrně jsem přišla na místo, kde jsem viděla hýbat se cosi přímo přede mnou. Byla to voda a bubliny. Něco jako když máchám doma packou v misce na pití, která je také tak průhledná. Dvounozí mne ale volali ať už jdu nastoupit do kočkotašky, protože tudy chodívá ještě spousta člověků. Objevila jsem však tunel, kudy voda protéká a rozhodla jsem se v něm ukrýt. To se ale mým dvounohým vůbec nelíbilo a hubovali mi, že se nastydnu. Jenže jak na mne do toho tunelu volali a pískali, nějak divně se jim změnil hlas. Až jsem se začala bát a stáhla jsem se doprostřed, kde na mne nikdo nemohl. Náhle z jedné strany cosi s rachotem do tunelu vběhlo! Na nic jsem nečekala a jako střela vyrazila druhým koncem ven. Dvounozí mne uklidňovali, že to byla jen větev. Možná jo, ale tam uvnitř to rozhodně vypadalo strašidelně. Chvíli jsem se ohřála v kočkotašce a u Ondatří hráze jsem zase mohla ven. Vzala jsem to opět po zamrzlé vodě až pod kopec a pak dál. Prozkoumávala jsem Bažantí lesík, zatímco dvounozí vystoupali na K2, kde na mne počkali. Pro jistotu jsem volala, dvounožec mi odpovídal a vyprovokovali jsme svým rozhovorem i nějaké pernatce. Zvláště ti strakatí vydávali takové divné zvuky, trochu jako mňoukání. Přelétali z jednoho stromu na druhý a honili se kolem kmene. U paloučku jsem našla vyhrabané díry v zemi. Musela to být veliká myš, nebo se ji někdo snažil vytáhnout ven. Za chvilku jsem ji uviděla kousek dále a honem za ní. Rychle se ovšem schovala. Slyšela jsem jak šramotí pod sněhem. Ten je ale tvrdý a mne ani nenapadlo dobývat se skrze něj. Hlodavec ovšem nehodlal mrznout na jednom místě a zmizel kdesi pod zemí. Mezitím dal dvounožec opeřencům nějaké zobání. Ti nás brzy našli, ale drželi se v uctivé vzdálenosti. Všem nám už začínala být zima a tak jsme se vydali domů. Zkusila jsem navrhnout, že pod smrčky je tepleji, ať tu zůstanem. Dvounožci byli ale proti a odnesli mne kus dál. Tam jsem ale musela zbytek cesty po svých, abych neprochladla a zahřála se pohybem. Já si to mohu dovolit, protože doma mne vždy čeká něco na zub. Venkovní zvířátka teď ale šetří síly, neboť takováhle zima jich hodně ubírá. Jako jednomu pernatci, černému kosu, kterého jsme potkali u domu dvounohých. Chudák opeřenec byl tak prokřehlý, že ani neulétl a zoufale se snažil ukrýt své tenké nožky v peří, div se neplazil po břiše. Snad dolétne k nějakému krmítku, které ovšem na celém tom ohromném panelovém domě byly jen dvě.
Julinka
3
2.2012
No konečně venku! Sice mne vzala ven dvounohá a tak jsem nesměla na volno, ale nevadí. Zima je teda pořádná, k tomu foukal vítr a v lese je pořád trochu sněhu. Viděla jsem hned několik srnek, které to teď stejně jako jiná lesní zvířátka nemají jednoduché. Umějí si však poradit a jistě se nějaká schovala v tunelech pod smrčky. Tam totiž tolik nefouká a uvnitř je přece jen tepleji. Sama jsem se tam už mnohokráte schovala a řadu skrýší mám prozkoumaných. Znám to místo odmalička, kdy některé stromky byly menší než já. Za ta léta vyrosty a z paloučku je lesík. Tentokrát jsme jej obešli abychom moc nerušili. Ostatně nebyla jsem venku pár dní a v takovém počasí není záhodno riskovat. I kočkofor už nehřál a tak jsme byli rádi, když jsme dorazili v pořádku domů. Julinka




Dárečky od návštěvníků Nápověda
NahoruHodnocení návštěvníků

Uživatel zakázal hodnocení své prezentace

NahoruKomentáře návštěvníků

přidat komentář

holisek
2.10.16 14:00
Vždy jsi u nás byla jednička love
siamka
1.5.16 10:13
tedˇkoukám že umřela 10.3. to se můj Filípek narodil....stydim
siamka
1.5.16 10:07
nádherné video.... sad
siamka
1.5.16 9:48
Krásná Julinko,moc na tebe vzpomínám.byla jsi úúúúžasná kočička.Všechny tvé fotečky mám stáhlé v Pc na památku.Zdraví Filípek a Míša love
holisek
17.4.16 13:41
Julinko na obláčku, máš krásné video, ale už na něm máš hodně smutná kukadla. M + B + M love
Petroja
4.4.16 12:11
Prohlížím si krásné fotečky Julinky, u videa mi tečou slzy... sad
V únoru jsem taky přišla o kočičku, tak je mi to líto...
PavelKuTo
26.3.16 5:43
Stále vzpomínáme na tebe. love love love
Jana8723
19.3.16 15:44
Jedním slovem -nádhera potlesk
Renča od Mičulky z Kéniku
8.10.15 17:25
Julinko, ty jsi nezapomenutelná kočička!
holisek
3.7.15 22:35
Stále vzpomínáme love
 
© KOCICI.NET - http://kocici.net/prezentace/389