V červnovém čísle německého časopisu Geliebte Katze vyšel velmi zajímavý článek věnovaný FIP – Felinní infekční peritonitidě (infekčnímu zánětu pohrudnice) -

Die 8 häufigsten Fragen zur FIP ( Osm nejčastějších otázek ohledně FIP).

Jak již název napovídá, autor článku, veterinární lékař M. Streicher objasňuje nějčastější otázky spojené s touto nemocí. Mimo jiné v článku uvádí, že tzv. FIP-test, který  provádí veterinární lékař, je testem, který odhalí přítomnost protilátek proti koronavirům. Žádný takový test však zatím není schopen detekovat zmutovaný koronavirus, který způsobuje FIP.

Zmutovaný virus lze prokázat v transportních buňkách - makrofázích, které mutovaný virus v organismu hostitele využívá .

Zhruba 50 % koček v Německu má protilátky proti koronavirům, což znamená, že  měly kontakt s felinním koronavirem. Není správné označovat tyto kočky jako FIP pozitivní, protože pouze u malého počtu z nich skutečně dojde k onemocnění. Některé kočky dokáží virus zcela eliminovat – dojde u nich k serokonverzi a nevykazují tudíž po určité době protilátky proti koronavirům. FIP může onemocnět kočka v každém věku, nejvyšší výskyt je však u mladších zvířat. Proč tomu tak je zatím není známo.

Až třetina koček s  pozitivním titrem protilátek vylučuje koronaviry  stolicí do okolí. Avšak i kočka, která onemocněla FIP, nevylučuje do okolí mutovaný koronavirus, ale neškodný virus, který však může zmutovat. Autor uvádí, že : „Přenos již zmutovaného viru nebyl zatím v přírodních podmínkách prokázán.“

Čím více je gen v organismu pomnožen, tím větší je riziko vzniku mutace. Kočky s pozitivním titrem protilátek proti koronavirům by měly být chráněny před stresem a  léky potlačující imunitní systém by měly dostávat jen v nejnutnějších   případech. Pokud se jedná o kočky s volným výběhem, není nutné je omezovat v možnosti pohybu venku, neboť možnost nákazy ve venkovním prostředí je minimální z toho důvodu, že kočky venku nevykonávají velkou potřebu dvakrát na téže místo a výkaly, v nichž je virus vylučován, navíc zahrabávají.

Koronavirus je obsažen v tělesných tekutinách a je vylučován- jak již bylo zmíněno- stolicí. Z tohoto důvodu je nutné udržovat úzkostlivou čistotu kálecích misek, aby nemohlo dojít k další infekci právě z výkalů. Bylo prokázáno, že v suchých výkalech přežívá virus až sedm týdnů.

Infekce vniká do organismu nosem a ústy. Virus se dostává do tenkého střeva, kde se pomnoží a zničí některé střevní buňky. Tím vzniká průjem. Pokud však virus zmutuje, může způsobit FIP. Autor dále uvádí : „Vysoký nebo stoupající titr se často vyskytuje u zdravých koček, u kterých se ale nikdy nerozvine FIP. Čím vyšší je titr protilátek, tím více viru je vylučováno stolicí. U příliš vysokého titru je přítomnost FIP pravděpodobnější, ale u přibližně 10 % koček s prokázaným FIP nelze v krvi prokázat téměř žádné protilátky.“

Autor uvádí, že efektivita očkování proti FIP je diskutabilní, ale je možné, že : „může  redukovat  výskyt FIP u FCoV negativních koček“ . V každém případě by se neměly očkovat kočky infikované FCoV a koťata mladší 16- ti týdnů.

Převzato z webu NCHK

Použitá literatura :

Die 8 häufigsten Fragen zur FIP – Streicher, M., www.katzen-praxis.de, Geliebte Katze 6/2009, SRN