Jak se Sheila ztratila

Šla jsem vybrat schránku. Když jsem přišla zpátky, otevřela sem si dveře a Sheila mi nějak proběhla pod nohama. Když mi to už přišlo divné, že se neobjevuje, tak sem ji začala hledat po bytě. Nikde nebyla, tak jsem ji šla hledat po paneláku.  Nikde nebyla! Hledala jsem hodiny uvnitř i venku. Když jsem přišla domů, bylo už osm hodin večer. Nikde sem ji nenašla. Druhý den ráno jsem ji zase všude hledala. Zase sem ji nikde nenašla. Po obědě jsem ji šla znova hledat, zase nikde nebyla. Už to bylo dost podivné. Měla jsem strach, že by Sheila měla strávit další  noc někde venku nebo po paneláku?

Další den ráno jsem ji šla hledat. Zase sem ji nemohla najít. Šla jsem se nasnídat. Až jsem se najedla, tak sem znovu šla hledat Sheilinku. Šla jsem se po ní podívat ven. Najednou slyším: " Mňau! Mňau! Mňau!" Sheilinka se ke mě rozběhla a skočila na mě. Musela být někde dobře schovaná, že sem ji nenašla. Večer jsem Sheilinečce dala tři kočičí párečky a plnou misku její oblíbené kapsičky Whiskas. Jsem ráda, že to moje černé zlatíčko mám.