Prezentace - Raubíř Myšák Miki

O mně: Dožil se 18cti let.

Myšáka Mikiho jsem dostala, když mi bylo 11 let. Když odešel za duhový most, bylo mi skoro třicet. Prožila jsem s ním kus života nejen já, ale hlavně moji rodiče, kteří mu po posledních šest let života dvakrát denně píchali inzulín, protože měl cukrovku.

Myšák Miki byl divoch, chodívala jsem do školy poškrábaná, domnívali se asi, že mne doma týrají. :) No, a ne že ne, Miki se pokoušel se mnou bojovat o přízeň mých rodičů a vlastně mne tak nějak začal brát více až s tím, jak nám oběma přibýval věk. Dá-li se to říct o kočce, pak byl alfa samec, i když kastrovaný. Postrach ulice.

Konec měl těžký, byl moc nemocný, ale ve vzpomínkách si jej uchovávám jako svou první kočičku, teploučkého kočkoobra, který dlabal syrové srdíčko, vařené kuřecí a jednou za čas kousek sýru. Škoda, že čas tak letí. Pa Myšáčku, snad máš tam někde nahoře velkou zahradu, spoustu kočičích přátel a stále plné misky. I po deseti letech často vzpomínám a vzpomínáme i s rodiči, když za nimi přijedu.

Původ: Od sousedů z ulice.

Krmení: No jo, tenkrát průmyslové krmení moc nebylo, takže vařené a syrové masíčko.

Oblíbená hračka: Malý plyšový méďa, kterého jsem dostala jako malá od rodičů na dovolené v Krkonoších, a kterého jsem mu s láskou dala.

Jak mi doma říkali: Říkali jsme mu Myšáčku.

Datum úmrtí: 26. 10. 2002