Už od mala jsem měla ráda kočky a bylo mi jedno, jestli byly naše a nebo sousedů, anebo divoké. S těmi jsem měla nejlepší zážitky, chodila jsem domů seškrábaná, pokousaná a rodiče trnuli hrůzou, abych nedostala vzteklinu.
Moje první kočička se jmenovala Dorka, měla jsem jí od malého koťátka a byla úžasná. Na to, že to byla kočka, se chovala mírumilovně a nechala si ode mě líbit úplně všechno. Oblékala sem jí do košilek, uvazovala jí čepečky pro panenku, položila do kočárku a už jsme jely. Na tom všem byly zajímavé pohledy a údiv v očích, těch,kteří se sklonili do kočárku, aby pochválili panenku a zjistili, že si vezu oblečenou spící kočku, místo panenky.
Pak přišlo období, kdy jsem žádnou kočičku neměla, nešlo to, povinnosti ve škole a neustálé stěhování sem a tam a kočka jak známo, jde k domu, aspoń se to říká, vím, že Dorinka zůstala u domu, ač jsme jí převáželi, vracela se zpět.
Po letech jsem konečně zakotvila ve svém domově a mohla jsem mít konečně kočky a taky, že jsem je měla, vždy když někdo našel kotě, tak mi ho přinesl i s krmením a nebo bez, položil chlupáčka za dveře a utekl (zbabělec), když jsem to tak nedávno počítala, za těch mnoho let tu bylo patnáct kočiček a kocourů a na všechny ráda vzpomínám. Pamatuji si jejich jména i příběhy, které je provázely jejich životem a každý ten tvoreček byl jedinečný. Všechny než se odebraly na svoji poslední cestu do kočičího ráje, tak se se mnou rozloučily, vlastně mě zemřely v náruči a bylo to jako kdyby odešel člen rodiny, ta bolest byla stejná.
Jenže život bez kočky, to prostě nejde, někde jsem viděla na obrázku krásnou šedivou, kulatou kočičku a řekla jsem si, že takovou bych jednou chtěla mít. Až po čase jsem se dozvěděla, že ta kočka není šedá, ale modrá a ještě navíc britská, no britka....:o).
Sehnala jsem si kontakt na chovnou stanici v Klecanech (velebím internet, super vymoženost) a věci vzaly rychlý spád. Dohodla jsem se s paní chovatelkou, že jen co se narodí první kocourek, bude můj. A jednou tak vám zvoní telefon, tam se ozvala nějaká paní a říká mi, že by pro mě měla kocourka, že o mě mluvila s paní v Klecanech a ta jí řekla, že moc chci kotě a že si myslí, že mám kočky ráda a bude u mě v dobrých rukách. Já z toho teda ze začátku moc moudrá nebyla, protože jednou větou mi ho slíbila druhou, že mi ho vlastně dát nechce...:o)).
Hned druhý den jsem tam jela podívat se na možná nového kamaráda a hned mi došlo, že ta jeho panička se s ním bude těžko loučit, proto ta nerozhodnost. Kolem velké kočky se tam motaly tři chlupatý kuličky, jedna krásnější než druhá a jedna ta koulička byl Kulíšek...láska na první pohled a to nám zůstalo. Jeho první kočičí maminka se s ním opravdu těžko loučila, slzy jí tekly jako hrášky, ale zůstaly jsme díky kočičímu štěstí kamarádky a za chvíli to bude už pět let....tak sem napsala svůj první kočičí příběh, snad se vám bude líbit.....:o).
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 5x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 23.01.2011 • Upraveno: 23.01.2011 • Přečteno: 99x
Schválili: Jarka 25.01.14 • Rex 25.01.14
Žádné související články |
04.02.2014 | Chovatelská stanice CHAIM | 14x | |
26.06.2021 | Jak naučit kočku pac? | 3x | |
23.06.2013 | Jak se Lilince narodily na podzim koťata | 26x | |
16.02.2009 | O čem je chov koček aneb Mýty o chovatelích | 3309x | |
16.02.2009 | Kotě s PP nebo bez aneb Proč koupit kotě s PP | 984x | |
16.02.2009 | Co je to chovatelská stanice | 768x | |
16.02.2009 | Koupě kotěte aneb Na co si dát pozor | 1274x | |
07.07.2009 | Manuál ke kotěti (platí i pro dospělou kočku :-)) | 1611x | |
11.12.2014 | Povaha amerických curlů | 2x | |
20.03.2018 | Pořizujeme kočku: Co obstarat ještě před jejím příchodem? | 16x |
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
Žádné další články |