Kočky a miminko

Ahoj

my jsme oba kluky "odchovaly" spolu s kočkama. Jediný "problém" byl , že jim hrozně rády chrněly v postýlce
Jinak je vždy očuchali a pak nezájem. Samozrejmě je zde celkem vysoká pravděpodobnost, že ta "neurotická" může své chování opakovat v důsledku změny skladby obyvatel bytu. Ale dle mojich zkušeností kočky miminov domě moc neřeší - dokud je nezačne pronásledovat

Ahoj všichni. Mám takový zatím čistě hypotetický dotaz. Zrovna jsem tak trochu těhotná a lámu si hlavu nad tím, zda se dají čičiny nějak připravit na příchod prcka do domácnosti. Mám dvě kočky, kocoura, který je naprostý pohodář, a pak o rok starší čičinu, která je tak trochu neurotik. Když jsem pořídila kocoura, asi měsíc mi očůrávala všechno oblečení. V době, kdy jsem ještě bydlela se sestrou pak dělala to samé jí, když si pořídila štěně. Nyní už bydlíme sami tři a máme pohodu. Kočka na lidi obecně reaguje dobře, akorát neumím odhadnout, jak bude reagovat na prcka. Zda ho bude považovat za vetřelce stejně jako ostatní zvířátka. Hodně by se mi nechtělo řešit nějaké očůrávání v době, kdy si ho přinesu domů. Napadají vás nějaká preventivní opatření, nebo myslíte, že to prostě vyplyne? Díky za všechny tipy a rady

Dobré ráno, děkuji za rady, naštěstí se situace snad vyřešila sama, pan Kocour když vidí malého Františka jak se s nadšením k němu přibližuje, důstojně odchází na vyvýšené místo, takže dohled je relativně jednoduchý a v případě potřeby se dá odnést do ložnice kde si ustele a spí ... takže snad to bude dobré a Františkovi musíme vštěpovat do hlavy, že Kocour není hračka, jenom mám pocit, že Kocour má víc zdrhací náladu, protože ho přeci jen malý vytlačuje z jeho oblíbených míst (sluneční skvrna ), ale jinak je v pohodě, nemstí se, je klidný, přítulný...

Michal

A co takhle vymyslet nejakou sit do dveri a kocoura vubec nepoustet do mistnosti kde je rocni chlapecek?? I tohle je reseni,nez za kazde seknuti dat "kocourovi na hrbet"...

Díky, taky jsem si myslel, ale malý dostal už několik facek od pana Kocoura a stále si dovoluje, i když intenzita se pomalu snižuje, asi to musíme udělat tak, že za každé seknutí dostane Kocour na hřbet, i když je to nespravedlivé, alespoň bude mít reflex: plazí se sem, pakuju se, bude průs** ... ... samozřejmě je hlídáme, ale nejde to pořád, naštěstí vypadá že Kocour se už teď víc vyhybá

osobně bych asi jen ostříhal drápky, ale na druhou stranu pokud by drápnul víc, malý by si to zapamatoval a dal by mu pokoj. U nás to tak fungovalo, dva drápance na ruce a už kočku obcházel velkým obloukem

Zdravím ve spolek, mám, kromě ženy a ročního chlapečka, který začíná lézt, i důstojného, společenského a do velké míry flegmatického 10 letého britského Kocoura. Bohužel synkovi se strašně líbí, Kocour je zvyklý pohybovat a lehat si volně po bytě jak se mu zachce, je to už starší pán. Bohužel náš syn Kocoura dost obtěžuje a je těžké uhlídat jej, prostě chce zkoumat, baví ho Kocourovo varovné sekání ocáskem, a Kocour, místo aby odešel jinam, prostě leží, nechá si "hlazení" líbit a po určité době se brání, bohužel naposledy fackou do obličeje skoro do oka - je to samozřejmě jeho logická reakce, nejde mu nic vyčítat.... Synkovi ještě nevysvětlíme, že to že Kocour seká ocasem je znamení že si nechce hrát, Kocour je zase natolik líný a pohodlný, aby odešel když se mu něco nelíbí a radši uštědří drápanec, naštěstí ne do krve... Malý to pochopí později, ale je zatím jiné řešení, než 24 hodin ty dva hlídat? Kocour sám za malým nechodí, nic mu nedělá, nežárlí, je společenský (možná to je problém, netuší že mu někdo nechtíc může ublížit) a klidný, ale po 10 letech není zvyklý na malé dítě.... Díky moc za rady

Michal

Tak nám jsou už 4 a půl měsíce a čičiny si za tu dobu na malou zvykly tak, že se k ní klíďo přitulí a nechají se tahat za ouška Naše původně plašanka Mína se natolik otrkala, že spí vedle nás (mě a Anežky) v posteli a malou nechá dělat skoro cokoliv (žužlání pacek nedovolím já). Fakt mě holky kočičí naprosto skvěle překvapily.

zdravím, tak ja se vrátila z porodnice zase před 3 týdny se synem máme doma Stafordšírského bulteriéra a dvě kočičky. U nás samozřejmě také nesmí do postýlky, jinak si miminko učuchali a dal bez zájmu, ted mají zákaz na postel kde obvykle kojím protože mají línací období a malý by měl chlupy i v uších. Mimi je víc zvědava,příjde při kojení na očuchání, Balu ten se spíš straní ale ne že by se bál, spiš je flegmouš.A také si myslím že děti jsou mnohem odolnější když nežijou ve sterilním prostředí. Naše zvířatka bydlí výhradně v bytě i když mame RD, ale přesto k nam nechce chodit jeden známý prtože ma panickou hrůzu že by jeho skoro dvouroční syn sahl na zvíře. Je to hloupý.

Jo, a abych nezapomněla, jako děti jsme samozřejmě se zvířaty vyrůstali - měli jsme kočky, psy, slepice, husy, kachny... Takže potenciálních alergenů hromada, ale samozřejmě nikdo z nás alergii nemá.

No, vzhledem k tomu, že jsem z lékařské rodiny (navíc mamka je pediatr), sama jsem VŠ zdravotnický pracovník, tak nejen, že by si nikdo nedovolil mě strašit s alergiema , ale tady je navíc i okolí vcelku pokrokové - už moje mamka od mého dětství razila teorii, že zdravý imunitní systém potřebuje podněty, aby se mohl vyvíjet . Takže jako děti jsme se vyváleli v ledasčem, ochutnali ledasco a jsme zdraví. A Kačenka je vychovávána stejně a musím to zaklepat - problémy krom občasné rýmičky nebo kašlíku nemá...

Tak to já kojím a mlíka mám hodně, takže ještě odstříkávám... A než jsem si koupila odsávačku, tak Myshka chtěla ochutnávat i mlíko Manžel říkal, že ji mám nechat, ale to by za chvilku byla jak koule Nestrašili tě doktoři s alergiema a tak?

Jj, když jsem Kačku krmila, tak taky chodily koukat, protože jsem bohužel nekojila, tak se zajímaly i o láhve...

Kočiny samozřejmě do postýlky nesmí, ale když třeba malou krmím, tak se Myshka přijde podrbat nebo se podívat, co se děje. Přijde mi, že co jsme doma, tak je mnohem klidnější a mazlivější než byla.

U nás kočky naší Kačenku nijak extra neřešily, mohly si ji očuchat, spát s ní samozřejmě ne . Přes den k ní měly normálně přístup (pod mým dohledem). Obezřetnější začaly být až ve chvíli, kdy začala Kačenka lozit, vcelku rychle vystihly její akční rádius a dávaly si pozor, aby se k ní nepřiblížily až příliš . Teda až na koťata, ta nikdy moc opatrná nebyla, ale zas mám pár hezkých fotek - ani ne roční Kačenka sedí na koberci s mávátkem v ruce a šestitýdenní koťata kolem ní blbnou .
Teď je na to ještě čas, ale je dobré naučit pak malou hned od začátku, jak se ke kočkám chovat, hlavně jak je brát do náruče - děti mají zkraje tendenci chytat kočky za krk, aby je zvedly.

Tak jsem si ve středu z porodnice donesla domů malou Anežku. Celkem jsem se i bála reakce našich kočičích miláčků na miminko, ale dost mě překvapilo, že po očichání už je malá relativně přestala zajímat. Myshka sice kontroluje a nakukuje do postýlky, jakmile malá zanaříká, ale Mína se schovává a přijde se jenom sem tam pomazlit, nevypadá ale jako by žárlila, jen je prostě trochu bojácná. Když začne malá plakat, tak uteče. Jaké máte zkušenosti vy? Pro nás je to ještě docela čerstvé, tak sbíráme názory.