Načítání obsahu, prosím počkejte

Co s kočkou utěkářkou?

10. 9. 2021 – 9:49
0
Co s kočkou utěkářkou? Ilustrační snímek | zdroj: Pixabay

Řada chovatelů koček žije na venkově či na předměstí, může tak svým mazlíčkům dovolit velkou dávku volnosti a kočičích potulek. Ale i některé „bytové“ kočky čas od času popadne pnutí aspoň na čas uprchnout. Proč to některé kočky tak táhne ven – a jak tomu případně bránit? 

Je pravda, že řada koček svůj útěk vzdá hned na prahu, jejich citlivé smysly někdy nesnesou náhlý příval mnoha neznámých vjemů současně. Pak jsou takové, které se chvíli toulají a pak se bezpečně vrátí. Bohužel, nemalé procento mazlíčků uteče a majitel je víckrát nespatří, často kvůli tomu, že kočka nezvládla vzdorovat nástrahám města.

Asi je potřeba si hned na úvod říci, že důvody, proč kočky z obydlí prchají, hodně souvisí s jejich evolucí a přirozenou povahou, a bránění jim je tedy tak trochu souboj s přirozeností. To nemusí být každému chovateli příjemné, obzvlášť když se snaží své zvíře respektovat jako živého tvora, a ne idealizovanou hračku. Je to ale daň, kterou platíme za to, že jsme si ochočili malé šelmičky a postupně je z role užitečných lovců přesunuli do pozice milovaných společníků. 

Zkoumat a množit se

Kočka je od přírody predátor a jejich divocí příbuzní mají ve zvyku pravidelně vyrážet na lov. Najít kořist, ulovit, nažrat se a vrátit zpět do úkrytu. Jsou to silně teritoriální zvířata, která ale mají velkou potřebu zkoumat své okolí, a právě toto je jedna z hlavních motivací, která je instinktivně žene ven. I když je o všechny potřeby postaráno, miska je plná a doma je příjemně teplo, přesto jim nějaký instinkt vzadu radí zkoumat to, co je mimo jejich teritorium.

K tomu je navíc dobré brát v potaz, že kočka teritorium nemusí chápat tak jasně, jako my lidskou optikou. Pokud má například střešním oknem dobrý výhled na střechu, pak tam při nejbližší vhodné příležitosti uteče – tuhle část SVÉHO území totiž ještě nemá označkovanou.  

Kromě toho existuje druhá hlavní, možná ještě silnější motivace: potřeba se množit. Nebudeme si nic nalhávat, ta je v určitých obdobích u koček, stejně jako u řady jiných šelem nesmírně silná. Pro ni jsou schopny narušit i svou teritoriální povahu, ostatně kromě lvů žijících ve smečkách si ostatní kočkovité šelmy partnera k páření hledají právě výpady mimo teritorium.  

Alobal na okně a tleskání u dveří

Jaké jsou tedy možnosti, jak notorické kočičí utěkářce její nebezpečnou zábavu překazit? Některé jsou schopné se naučit potulovat se kolem dveří a využít k proklouznutí okamžiku, kdy očekávají příchod některého člena domácnosti. Existuje jednoduché cvičení, jak kočce toto číhání znepříjemnit – kdykoliv ji uvidíte podezřele brousit kolem dveří, pak je potřeba na ni zasyčet či hlasitě tlesknout. Zvíře si poměrně rychle vypěstuje reflex, kterým si únikový prostor spojuje s nepříjemným vjemem a nechce v něm proto dlouho zůstávat. 

Mnoho koček také nemá rádo pocit a zvuky z chůze po alobalu, některým chovatelům se proto vyplatilo takto obalit například parapety oken, které nemohly být z nějakého důvodu vybaveny sítí. Podobné účinky pak má například oboustranná izolepa či spreje prodávané k odpuzování koček od nábytku.

Všechny tyto rady ale mají své limity a je potřeba s nimi zacházet opatrně. Nebylo by rozumné spoléhat na kousek alobalu u okna v pátém patře. Jsou situace, kdy si bez zasíťovaných oken a pečlivě hlídaných dveří neporadíte. 

Pohodlný a bezpečný výhled

Výše řečené rady také můžeme označit za „negativní“, kočce vlastně aktivně bráníme v naplňování jejích instinktivních potřeb. Ty mohou některé mazlíčky učinit doslova nezastavitelnými, na druhou stranu ne každá kočka má pnutí tak silné. Často pak stačí sáhnout po cestě pozitivní, která spočívá v tišení potřeb co nejvíce pomocí možností bytu.

Spousta malých šelmiček utiší svou touhu po poznávání nových podnětů tím, že jim například kočičí věž postavíte k nejlepšímu oknu s výhledem (které bude zůstávat důsledně zavřené) a ještě toto vyhlídkové místo vybavíte tak, aby bylo mimořádně pohodlné. Kočka, která z útulného pelíšku shlíží na okolní ulice z výšku dvaceti metrů se může díky tomu cítit jako královna. Podobně se dá pracovat právě se zasíťovanými okny či bezpečně uchycenými „klecemi“ umožňujícími se z okna i vyklánět. 

Nezmínili jsme ještě jednu možnost bránění v úniku, která je sice zásadní, ale také definitivní: sterilizace a kastrace. Mnoho koček nedokáže odolat volání pudů a potřeba utíkat je dohání až k šílenství. I bez bránění v toulání se pro řadu chovatelů kastrace koček z řady důvodů doporučuje – od úpravy chování, přes zdravotní hledisko až po bránění vzniku nechtěných koťat plnících útulky. Vedlejším efektem tohoto zákroku je navíc to, že kastrovaní kocouři a sterilizované kočky mají mnohem, mnohem menší tendenci utíkat z domu. 

Rolnička, čip a očkování

Když už nakonec seznáme, že naše snahy jsou zbytečné a že malá šance, že zvíře uteče stejně existuje, je potřeba učinit nějaké kroky. Platí to nakonec i pro ty kočky, které jejich majitelé nechávají toulat se cíleně. Je zodpovědnější a pro zvíře bezpečnější, když je vybavené obojkem se známkou s kontaktními údaji.

některých zemích se velmi dbá na to, aby zvíře bylo vybavené například rolničkou, což kočce brání v masakrování divokých ptáků (u nás ale, pravda, tato opatření nemají tradici). Také bychom měli kočku držet plně vybavenou vhodnými očkováními, aby se z potulek nevracela se smrtící nadílkou bakterií a virů. 

„Kočka tulačka“ je chtě nechtě jedním ze základních archetypů těchto roztomilých šelmiček. Svět se ale nevyhnutelně proměnil a zrychlil a kde se dřív mohly kočky toulat bezpečně, je dnes pro micinky vyrůstající v bytech až příliš mnoho smrtících nástrah. Nikdo nechce kočky držet v bavlnce a potlačovat jejich predátorskou přirozenost. Bránění v toulání se je ale daní, kterou za možnost toto zvíře chovat musí nejeden majitel zaplatit. 

Zdroje:  Vlastní , thesprucepets.com

Nejnovější články