Kdo má doma kočku ví, že tento mazlíček velmi rád komunikuje. Aby vám vaše kamarádka vysvětlila, jak se jí daří a co by zrovna ráda, používá mnohem rozsáhlejší „slovník“, než by si laik mohl myslet. Mluví na nás nejen mňoukáním na mnoho způsobů, ale také řečí těla. Jen ještě vědět, co všechno nám to vlastně říká…
Tak třeba ocásek. Jeho nejrůznějšími postoji a pohyby kočka nejčastěji naznačuje, jak se právě cítí. Ale opravdu ji vždy rozumíme? Pojďme se tento komunikační prostředek podívat blíže a pokusme se přeložit, co čím míní.
Mám ho volně souběžně s tělem:
Jsem spokojená, cítím se bezpečně, nic mi nechybí.
Mám ho vztyčený, mírně nahnutý k hlavě:
Člověče, já jsem ti tak šťastná a úplně nadšená z toho, že tě zase vidím! Co kdybys mě za odměnu pohladil?
Mírně s ním mávám ze strany na stranu:
Tak tohle mě opravdu interesuje. Můžeš to udělat ještě jednou? Nebo co kdybychom si tedy chvíli hráli, co ty na to?
Prudce s ním švihám:
Jsem krajně nervózní a vůbec se mi tato situace nelíbí. Pokud to bude pokračovat, uteču, nebo začnu kousat.
Držím ho dolů mezi nohama:
Teď se ale opravdu zlobím a měl bys přestat s tím ustavičným napomínáním. Mám toho DOST!
Mám ho hustě naježený:
Jsem mnohem větší, než si myslíš, tak toho koukej nechat (ale ve skutečnosti mám docela nahnáno…)
Když ležím, mám ho stočený kolem těla:
Něco se děje, necítím se zrovna dvakrát bezpečně.
Když ležím, mám ho volně položený:
Jo, všechno už je zase v pohodě.
Chybí ocásek do otazníčku. 😀 To je mazlivá.
Jinako když leží v klubíčku má ocásek vždy stočený kolem těla. Obvykle to znamená, že nejní příliš teplo a teplem šetří.
A funguje i jako palivoměr. což jsem vypozoroval u kocoura, když jde pít, má jej vztyčený a postupně kledá, až je vodorovně s tělem, pít přestane.
Vztyčený rovně nahoru: Cítím se jako suverén, tohle je moje teritorium a všechno je v pořádku.
Švihám ocasem vertikálně – Signál maminky koťatům: Za mnou!
Signál pro člověka: Chci se nažrat, následuj mě! 🙂
Tak nevím, když kočička se mnou spala, nebo spala sama, tak ocásek a klubíčko v jednom. A spala tvrdě. Když jsem vstala, ani to neregistrovala. Po návratu do lůžka zavrněla, natáhla se na délku, přední tlapky před sebou, zadní za sebou a ocásek též. Potom mi spala v nohách. Jednou se stalo, že jsem ve snu kopala a od té doby za mnou nešla. I když jsem jí to vysvětlila a omluvila se, tak ne. Švihání je jasná zlost.