Kočky a miminko

Tak nám jsou už 4 a půl měsíce a čičiny si za tu dobu na malou zvykly tak, že se k ní klíďo přitulí a nechají se tahat za ouška Naše původně plašanka Mína se natolik otrkala, že spí vedle nás (mě a Anežky) v posteli a malou nechá dělat skoro cokoliv (žužlání pacek nedovolím já). Fakt mě holky kočičí naprosto skvěle překvapily.

zdravím, tak ja se vrátila z porodnice zase před 3 týdny se synem máme doma Stafordšírského bulteriéra a dvě kočičky. U nás samozřejmě také nesmí do postýlky, jinak si miminko učuchali a dal bez zájmu, ted mají zákaz na postel kde obvykle kojím protože mají línací období a malý by měl chlupy i v uších. Mimi je víc zvědava,příjde při kojení na očuchání, Balu ten se spíš straní ale ne že by se bál, spiš je flegmouš.A také si myslím že děti jsou mnohem odolnější když nežijou ve sterilním prostředí. Naše zvířatka bydlí výhradně v bytě i když mame RD, ale přesto k nam nechce chodit jeden známý prtože ma panickou hrůzu že by jeho skoro dvouroční syn sahl na zvíře. Je to hloupý.

Jo, a abych nezapomněla, jako děti jsme samozřejmě se zvířaty vyrůstali - měli jsme kočky, psy, slepice, husy, kachny... Takže potenciálních alergenů hromada, ale samozřejmě nikdo z nás alergii nemá.

No, vzhledem k tomu, že jsem z lékařské rodiny (navíc mamka je pediatr), sama jsem VŠ zdravotnický pracovník, tak nejen, že by si nikdo nedovolil mě strašit s alergiema , ale tady je navíc i okolí vcelku pokrokové - už moje mamka od mého dětství razila teorii, že zdravý imunitní systém potřebuje podněty, aby se mohl vyvíjet . Takže jako děti jsme se vyváleli v ledasčem, ochutnali ledasco a jsme zdraví. A Kačenka je vychovávána stejně a musím to zaklepat - problémy krom občasné rýmičky nebo kašlíku nemá...

Tak to já kojím a mlíka mám hodně, takže ještě odstříkávám... A než jsem si koupila odsávačku, tak Myshka chtěla ochutnávat i mlíko Manžel říkal, že ji mám nechat, ale to by za chvilku byla jak koule Nestrašili tě doktoři s alergiema a tak?

Jj, když jsem Kačku krmila, tak taky chodily koukat, protože jsem bohužel nekojila, tak se zajímaly i o láhve...

Kočiny samozřejmě do postýlky nesmí, ale když třeba malou krmím, tak se Myshka přijde podrbat nebo se podívat, co se děje. Přijde mi, že co jsme doma, tak je mnohem klidnější a mazlivější než byla.

U nás kočky naší Kačenku nijak extra neřešily, mohly si ji očuchat, spát s ní samozřejmě ne . Přes den k ní měly normálně přístup (pod mým dohledem). Obezřetnější začaly být až ve chvíli, kdy začala Kačenka lozit, vcelku rychle vystihly její akční rádius a dávaly si pozor, aby se k ní nepřiblížily až příliš . Teda až na koťata, ta nikdy moc opatrná nebyla, ale zas mám pár hezkých fotek - ani ne roční Kačenka sedí na koberci s mávátkem v ruce a šestitýdenní koťata kolem ní blbnou .
Teď je na to ještě čas, ale je dobré naučit pak malou hned od začátku, jak se ke kočkám chovat, hlavně jak je brát do náruče - děti mají zkraje tendenci chytat kočky za krk, aby je zvedly.

Tak jsem si ve středu z porodnice donesla domů malou Anežku. Celkem jsem se i bála reakce našich kočičích miláčků na miminko, ale dost mě překvapilo, že po očichání už je malá relativně přestala zajímat. Myshka sice kontroluje a nakukuje do postýlky, jakmile malá zanaříká, ale Mína se schovává a přijde se jenom sem tam pomazlit, nevypadá ale jako by žárlila, jen je prostě trochu bojácná. Když začne malá plakat, tak uteče. Jaké máte zkušenosti vy? Pro nás je to ještě docela čerstvé, tak sbíráme názory.