Na seznámenou

Jsem tu nový, tak něco o sobě pro všechny: V červenci 2009 mi umřel bráška, osmiletý červený peršánek, kterého jsem ani nepoznal. Z úplného zdraví ho přemohly obyčejné lidské choroby cukrovka, hypoglykemické koma a epilepsie, týden statečně bojoval, ale boj prohrál. Já jsem se narodil mamince u Klatov 3.8.2009 a až z Děčína si mě tam díky netu noví páníčkové našli, aby už nesmutnili v bytě, kde bylo moc prázdno...

Kamarádíčci moji, to, že jsem řádný filuta, je jasná věc a páníčci už to vědí, teď o tom povyprávím i vám. Pokud byste měli pocit, že se vám doma nevěnují tak, jak byste si představovali, poradím. Jestli máte na oknech žaluzie, je vyhráno. Nejen, že jim brnkám na nervy vším, co vymyslím, ale hlavně na žaluzie a to si pište, jak to zabírá! Pokud mně z jejich pokoje nevykáží, zaručeně neusnou. Nezabírá okřikování ani hubování, moc se tím bavím. A když si na mě posvítí baterkou, kterou si specielně připravili, jsem ten nejhodnější kocourek, jen klidně sedím a pozoruji venku světýlka, já přece nic, to jen větříček .... a teď přes zimu, když se tak často na žaluzky nedostanu, mi postačí záclona, máte vidět, jak zvednu z lehu do stoje páníka, když začnu ( přeci jen jako ) šplhat na záclonu. Jsem rychlejší, než se narovná, vemu roha. Ale tak 3-4 za večer si to zopáknu, to je legrácka, jen ať si ty kosti líný protáhne!