Berulie a babiččino kanape.

Články » Berulie a babiččino kanape. 

Začíná být venku pořádná zima. Kočkám začne houstnout kožich. Berulie je už tak dost lenošivá a co teprv když začne zima. Nechce slézt z pelíšku natož, aby si její "výsost" si  měla lehnout někde venku. Berulie nesnáší písek na vyměšování. Většinou žije v podkroví. Ovšem tam nemá svůj písek. Jen kanape po mé babičce. Přemýšlím jak jí uhlídat. Dole - doma zůstat nemůže a já s ní v podkroví také ne. Nedá se nic dělat. Musím jí chytnout a vystrčit jí ven. Vím, že se jí to nebude ani trochu zamlouvat a  možná, že jí bude najednou písek dobrý. Už proto, aby nemusela do studené zahrady. Hledám jí a volám. Nikde není po ní ani vidu, ani slechu. Vzpomínám na každé zákoutí odkud vyběhla a nebo se mohla schovat. Jako poslední co mně napadlo bylo kanape po babičce. Kleknu si a rozhlédnu se. Ano! Je tam schovaná! Přikrčená v koutě jako by tušila, že musí jít ven. Vsoukám se za ní a snažím se jí chytnout. Je ve výhodě. Několikrát se rozmáchne tlapkou a sekne drápkem po mé ruce. Samozřejmě, že jsem se lekla a  bouchla se do hlavy. Je tam místo jenom pro ní... Vzdala jsem své snažení a rezignovaně jsem si lehla na kanape. Třeba vyleze sama a dá mi šanci, abych jí mohla chytnout...

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Líbilo se: 1x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 26.11.2011 • Upraveno: 26.11.2011 • Přečteno: 28x

Další články tohoto autora

18.09.2011		Zkrocení divé zvěře	7x
09.09.2011		Jak si Figaro přivedl domů kamaráda	37x

Komentáře návštěvníků